Každá buňka, která tvoří tělo křečka nebo křečíka je tvořena jádrem, cytoplazmou a cytoplazmatickou membránou (opravdu velmi zjednodušeně, ale ostatní organely v jádře nejsou pro nás chovatele tolik důležité při porozumnění způsobům dědičnosti). V jádře se nachází tzv. chromozomy, které jsou tvořené dvoušroubovicí DNA a celé to dohromady pojí několik druhů bílkovin až vznikne chromozom klasického tvaru písmene X. DNA (deoxyribonukleová kyselina) je nositelka genetické informace. Právě ona je zodpovědná za to, jací jsme, jaké máme vlastnosti, jak vypadáme, jak se chováme. Ona samotná není tedy u každého jedince stejná, v určitých úsecích je pro jednotlivé druhy stejná, ale některé části DNA se u každého jedince liší. Kdybychom svoušroubovici DNA rozmotali, dostali bychom 2 vzájemně kompatibilní vlánka tvořená tzv. nukleotidy. Každý nukleotid se skládá z deoxyribózy, fosfátové skupiny a nukleové báze (guanin, cytosis, adenin nebo thymin). Právě tyto nukleové báze, respektive jejich pořadí vedle sebe je kódem pro jednotlivé vlastnosti organismu. Část DNA, kódující nějakou vlastnost se potom označuje jako GEN, konkrétní forma genu jako alela.
V buňkách křečků a křečíků jsou přítomny pro každý gen 2 alely. Pokud jsou obě alely stejné, označujeme jedince ve sledovaném znaku jako homozygota, pokud je každá jiná, jedná se o heterozygota.
Příklad:
černý křeček aa - homozygot
křeček nese gen pro černou barvu Aa - heterozygot
Vztahy mezi alelami stejného genu:
Dominantní alely se označují velkými písmeny, recesivní malými písmeny.
ÚPLNÁ DOMINANCE A RECESIVITA
V tomto případě dominantní alela zcela potlačí projev recesivní alely. Dominantní alela je ta, která se projeví i v heterozygotní kombinaci. Divoká alela, vyskytující se jako původní v přírodě je označována jako +.
Příklad: Úplná dominance u páskované kresby u křečka syrského označovaná jako banded = páskovaný. Ba = páskovaný, ba = bez pásku
baba - křeček bez kresby
Baba - páskovaný křeček
BaBa - páskovaný křeček
Příklad: Úplná recesivita u zbarvení srsti černá u křečíka Campbellova. A = aguti, a = černá
aa - černý křečík
Aa - aguti křečík, nese gen pro černou
AA - aguti křečík
NEÚPLNÁ DOMINANCE A RECESIVITA
Dominantní alela nemá takový vliv, aby zcela potlačila projev recesivní alely, která se tedy částečně projeví.
Příklad: Dominantně tečkovaná kresba u křečíka čínského. Ds = bílá, ds = aguti
dsds - křečík bez kresby
Dsds - křečík s kresbou dominantně tečkovaný
DsDs - bílý křečík
Chromozomy v jádře se rozlišují na dva typy: autozomální (autozomy) a gonozomální (gonozomy) chromozomy.
Autozomální chromozomy jsou ty, které tvoří shodné páry (mají k sobě do páru v jádře ještě jeden naprosto identický chromozom), které mají samci i samice stejné.
Gonozomální chromozomy u samců savců nemají do páru stejnou kopii a určují tak tedy pohlaví jedince. I na těchto chromozomech se mohou objevovat geny a udávat tak tedy svým nositelům určitě vlastnosti.
Počty chromozomů u jednotlivých druhů:
člověk: 22 párů autozomů, 1 pár gonozomů
křeček syrský: 21 párů autozomů, 1 pár gonozomů
křečík džungarský: 13 párů autozomů, 1 pár gonozomů
křečík Campbellův: 13 párů autozomů, 1 pár gonozomů
křečík Roborovského: 16 párů autozomů, 1 pár gonozomů
křečík čínský: 10 párů autozomů, 1 pár gonozomů
AUTOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ
Autozomální způsob dědičnosti se týká genů umístěných na autozomech. Způsoby dědičnosti autozomálních genů popsal již Johann Gregor Mendel a jeho pokračovatelé je shrnuli do Mendlových zákonů.
1. Mendelův zákon (Zákon o uniformitě F1 generace/1. generace potomků)
Při vzájemné křížení dvou homozygotů vznikají potomci stejného genotypu i fenotypu. Pokud jde v určitém znaku o dva různé homozygoty, vznikají vždy heterozygoti.
2. Mendelův zákon (Zákon o náhodné segregaci genů do gamet)